Lenka Wernerová, 24. 6. 2021

Téma rovnoprávnosti mezi muži a ženami je v naší společnosti otevřeno několik let. Je to téma, o kterém se vášnivě diskutuje, a které zdaleka nespěje ke svému konečnému řešení. Do tohoto tématu však vstupuje další, o kterém se zase až tak moc nemluví. O vztahu mezi ženami samotnými.

Ženy proti mužům?

V otázce genderové rovnoprávnosti nepanuje jednotný názor mezi muži ani mezi ženami. Podle tradičních teorií by se měla o domácnost starat převážně žena, muž by měl zas nosit domů peníze. Podle jiných by měl mít každý právo na stejnou příležitost úměrně ke svým schopnostem, zájmům potřebám, cílům a touhám, nezávisle na pohlaví. Většina z nás se shodne na tom, že ostatním nemáme právo mluvit do života, který není náš a nejlépe uděláme, pokud se každý budeme starat sám o sebe a naše vlastní cíle. Nikdo jiný než-li my totiž není strůjcem našeho štěstí. Pokud patříte mezi ženy, které jsou rády finančně nezávislé a jste ve vztahu s mužem, který si myslí, že hlavní náplní ženy je starat se o rodinu, jedinou, která může cokoliv změnit, jste vy. I díky ženám, které v minulosti bojovaly za naše rovnoprávné postavení, jsme dnes a v našich zeměpisných šířkách ve vztazích s muži dobrovolně a dobrovolně z něj můžeme i odejít. Jednoduše řečeno, vztahy mezi muži a ženami se u nás během několika let rapidně změnily. Co mě fascinuje je fakt, že mezi ženami až tolik ne. Nebo se naopak mírně přiostřil.

Ženy (proti) sobě

Kdykoliv čtu román zasazený do různých historických momentů, vždy se v něm objeví ženy, které si pomáhaly, ženy, které si škodily a ženy, které si škodily tvářící se přitom zcela opačně. Bylo to tak vždy a je tomu tak i dodnes. Zatímco pravidla vztahů se mezi ženami a muži postupně narovnávají a dostávají jasné obrysy toho, co je a co není správné i díky různým hnutím jako Me Too, o vztazích mezi ženami se stále tolik nemluví. Schválně si teď provedeme matematický úkol. Spočítejte si svoje kamarádky, a pak si z nich vyberte opravdu jen ty, kterým se můžete svěřit se vším a víte, že to nikdy (opravdu nikdy!) nepoužijí proti vám. Kolik vám zbyde kamarádek? Dvě? Jedna? Moc asi ne. Co se tedy opravdu děje ve vztazích mezi ženami?

Strach

Za každým vztahem, který není upřímný, je strach. A týká se to i vztahu mezi ženami. Většinou se jedná o strach, že něco ztratím a o něco přijdeme. Asi každá z nás také někdy v průběhu života pocítila k ženám jakousi závist nebo zášť. I za tou se ale neskrývá nic jiného než zase strach. V tom případě je to strach, že nejsme moc dobré, že je někdo lepší a strach, že se na to přijde. V prostředí zaměstnání je hodně propíraným tématem mezi ženami takzvaný bossing, tedy forma šikany, které se dopouští nadřízený pracovník*, v našem případě nadřízená pracovnice vůči své podřízené. Strach o ztrátu pozice je zde nadmíru jasný. Jenže místo toho, aby ty, které se bossingu dopouští, pracovaly samy se sebou a svým strachem, vybíjí si svoji slabost na podřízených v rámci zadávání nesmyslných, neadekvátních či naopak časově nesplnitelných úkolů. Jednoduše proto, že mají tu moc. Mají ji ale doopravdy?

Slabost

Ženy, ale nejen ty, které nemají dostatek sebevědomí uvnitř, ho potřebují získat zvenku. Potřebují využít své (jakékoliv) pozice, aby vypadaly vyrovnaně, sebevědomě a mocně. Tedy přesně tak, jakými ve skutečnosti nejsou. Protože onu moc nemají nad sebou, chtějí ji mít nad někým jiným. Co s tím?

Sama (proti) sobě

Na prvním místě by mělo být zamyšlení se nad sebou samotnou. „Jaká doopravdy jsem? Závidím ostatním ženám úspěch nebo pracuju na sobě, abych úspěšná byla? Mám strach, že přijdu o to, co mám nebo si věřím? Mám moc nad sebou nebo ji využívám jako nástroj vůči ostatním?“ To vše jsou otázky, které bychom si čas od času měly umět položit, a pak s nimi náležitě pracovat.

Sebeláska je nekonečně omílané téma, které se samozřejmě dotýká i vztahu mezi ženami. Protože jen ženy, a vidím to i na svých kamarádkách, které se mají skutečně rády, nepotřebují ostatní ženy pomlouvat, shazovat či pokládat jim záludné otázky vyvolávající negativní emoce.

Pokud vypozorujete, že často ostatním ženám závidíte, pomlouváte je, a máte plno názorů na život, který vedou, obraťte se nejdříve k sobě a začněte se samy sebe ptát, proč tyto tendence vůči ostatním ženám máte. Pokud si naopak toto chování od ostatních žen necháte líbit a neozvete se, zamyslete se, zda-li není na čase zapracovat na svém sebevědomí. A patříte-li mezi ženy, které druhé respektují, mají nastavené své hranice, dokáží se slušně ozvat, pokud se jim něco nelíbí nebo naopak umíte ocenit práci druhých, pak vám patří velká gratulace a prosba, ať tuto schopnost šíříte do světa dál. Protože pokud chceme nabýt rovnoprávného vztahu s muži, budeme se muset nejprve naučit chovat slušně a s úctou samy k sobě, z čehož přirozeně vyplyne i respekt vůči ženám ostatním.

*https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Mobbing