V poslední době se čím dál více dostává do popředí rostlinná strava. Nejen striktní vegani a vegetariáni, ale i lidé konzumující živočišnou stravu často vyhledávají rostlinné varianty živočišných produktů. Jaké jsou výhody rostlinných nápojů a kdy je dobré je do jídelníčku zařadit?
Rozdělení rostlinných nápojů
Rostlinné nápoje můžeme rozdělit do několika kategorií podle vstupní suroviny. Obilninové nápoje jsou rýžové, ovesné, špaldové nebo kukuřičné. Luštěninové nápoje zahrnují především sójové, arašídové a lupinové. Nejoblíbenější kategorií jsou ořechové nápoje, které vznikají nejčastěji rozmixováním mandlí, lískových ořechů, kokosů ale taky například pistácií. Ze semen pak vznikají nápoje makové, lněné, sezamové, případně konopné. Jelikož dle legislativy lze mlékem nazývat jen produkt mléčných žláz samic savců, nelze tyto rostlinné varianty, které často slouží jako náhražka mléka pojmenovávat stejně. V případě rostlinných variant se tedy používá pojem „nápoj“.
Složení rostlinných nápojů
Tak jako se liší vstupní ingredience jednotlivých nápojů, liší se i složení jednotlivých nápojů. Obecně platí, že rostlinné nápoje mají téměř nulový obsah nasycených mastných kyselin. Nejvyšší obsah bílkovin z rostlinných variant najdeme v sójovém mléce. Naopak obilninové nápoje jako je špaldový nebo ovesný nápoj, ale také ořechové varianty obsahují i třikrát méně bílkovin, což nelze považovat za optimální zdroj bílkovin. Některé nápoje dokonce obsahují velmi stopové množství bílkovin (např. rýžový a ovesný nápoj). Maková alternativa mléka se může jevit jako významný zdroj vápníku, oproti kravskému mléku jej obsahuje téměř šestkrát více. Nicméně je potřeba si uvědomit, že u rostlinných zdrojů je vstřebatelnost tohoto nutrientu nižší kvůli obsahu šťavelanů a dalších antinutričních látek.
Kdy zařazovat rostlinné nápoje a jakým se vyhnout
Rostlinné alternativy mléka mají své opodstatnění v jídelníčku nejen vegetariánů a veganů. Především jsou vhodnou alternativou při intoleranci laktózy a alergii na mléčnou bílkovinu. Zatímco u laktózové intolerance je možné sáhnout po bezlaktózové variantě mléka, u alergie na mléčnou bílkovinu je zapotřebí striktně eliminovat mléčné zdroje. Rostlinné nápoje bychom však neměli vnímat jako plnohodnotný zdroj bílkovin. Také vstřebatelnost vápníku je obecně u rostlinných nápojů nižší. Na druhou stranu výrobci rostlinných nápojů se snaží fortifikovat tyto nápoje o nutrienty jako je vápník, fosfor, vitamin D, které přispívají zdraví kostí. Při nákupu těchto nápojů je vhodné studovat pečlivě složení a držet se jednoduché zásady: čím méně ingrediencí, tím lépe. Není bohužel výjimkou, že některé sójové či ovesné nápoje obsahují přidaný cukr, stabilizátory a jiná aditiva. V doslazovaných nebo ochucených variantách tak zkonzumujeme 3 až 6 g cukru ve 100 ml.
Pokud trpíte alergií, intolerancí nebo si chcete čas od času zpestřit jídelníček, sáhněte po nedoslazované variantě nápoje. Ovesné mléko do kávy, sójové mléko na pečení nebo trocha kokosového mléka do indického dhálu je jistě bezvadným zpestřením jídelníčku i pro lidi netrpící uvedenými diagnózami. Na druhou stranu rostlinná mléka nám samy o sobě nezajistí redukci hmotnosti nebo lepší zdraví.
