Říká se, že opakování je matka moudrosti. Nejsou to ale jen věci, které pravidelně opakujeme, jež si snáz zapamatujeme. Stejně si zapamatujeme i skutečnosti, ke kterým máme nebo si vytvoříme nějaké emoce, příběh či představu. Vítejte v emoční paměti. Paměti, která je vázaná na emoční prožitek.
Proč si pamatujeme něco lépe a něco hůř?
Přemýšleli jste občas nad tím, proč si některé události dokážete
vybavit okamžitě a jiné horko těžko? Proč jste si snáz zapamatovali jen
určitou informaci nebo její část? Proč si něco vybavíte jen v určitém
okamžiku?
Ve svých výzkumech došli psychologové, kteří se těmito tématy zabývají
k názoru, že lépe si na informaci vzpomeneme ve chvíli, kdy máme podobnou
náladu jako v momentě, kdy se k nám informace dostala nebo kdy jsme se ji
učili. Budeme-li se při učení vyjmenovaných slov cítit šťastní, lépe
si na ně vzpomeneme ve chvíli, kdy se budeme cítit podobně.
Možná právě proto si během hádky s partnerem náhle vzpomeneme na všechny křivdy, které nám provedl, a to včetně i těch hodně dávných, a proč si jen o měsíc později během krásných dovolenkových chvil říkáme, jak jsme šťastní, a že bychom za nic na světě neměnili.
Emoční náboj události
Lépe si také zapamatujete událost, která ve vás vyvolává nějaké
pocity než událost, která vás, jak se říká, nechává chladnými. Když
mozek funguje takzvaně na autopilota, moc si z toho, co dělá, nepamatuje.
To je také důvod, proč neustále něco hledáme a nevíme, kam jsme to
odložili, jestli jsme zamkli, vypli sporák nebo žehličku. Tyto věci
děláme tak automaticky, že u nich nepociťujeme nic speciálního a
v podstatě je nevnímáme. Prostě přijdeme domů a hodíme klíče…
otázkou je kam.
Na věku záleží
Z výzkumů psycholožek Matherové a Carstensenové a jejich týmu (2005) také můžeme konstatovat, že mladí lidé si více pamatují negativní věci, přičemž starší lidé naopak ty pozitivní. Již na konci 80. a začátku 90. let vědci předložili studie, ze kterých vyplývá, že čím jsou lidé starší, tím se to, na co si pamatují, vylepšuje. Sedmdesátiletí účastníci výzkumů vzpomínali spíše na ty pozitivnější události, které navíc prožili do 30 let jejich života, přičemž skupince účastníků, kterým bylo mezi 30 a 60 lety se vybavovaly podstatně negativnější vzpomínky.
Negativní > Pozitivní
Obdobně se také říká, že negativní věci na nás mají větší vliv a víc si je pamatujeme, na rozdíl od podobných, avšak pozitivních událostí. Možná proto máme před kamarádkami tendenci si spíše na okolnosti stěžovat, než vyzdvihovat pozitivní skutečnosti v našich životech. Soustředění se a vyhledávání pozitivních podnětů je navíc daleko náročnější, než si jednoduše postěžovat. Zatímco u vyhledávání pozitivních okamžiků jsme v aktivní pozici, ve stýskání si jsme v roli čistě pasivní.
Paměť a spánek
Je tu ještě jeden podstatný stav, kdy si něco trénujeme, aniž bychom
vlastně chtěli. Spánek.
Zatímco naše fyzické tělo si během spánku krásně odpočine, naše
mentální tělo, tedy mozek, jede v noci na plné obrátky, opakuje a posiluje
to, co se přes den učil. Možná i proto se říká, že věci, které se
naučíme před usnutím, se upevňují nejvíce. Já si osobně dost ráda
právě proto pouštím před ulehnutím pozitivní afirmace ????.
Paměť a emoce tak nejsou oddělenými jednotkami, které spolu nesouvisí. Je
to právě naopak. A protože mozek je stále z větší části neprobádán,
můžeme být jen zvědaví, kolik a jaké nové informace nám budoucnost
přinese.
