Místo, které všechny ženy milujeme. Místo, kam chodíme ráno i večer. Místo, kde odpočívají naše radosti. Místo, do kterého odkládáme naše bolestné po rozchodech, nové věci, které už máme ale přeci dlouho, místo, kam ať koukáme, jak koukáme, pořád tam nemáme co na sebe. A také místo, kde bychom si kvůli všem větám, výše měly uklízet.
Minimálně dvakrát do roka bychom si měli vyčlenit čas na úklid a třídění našeho šatníku. A to vždy před novou sezónou. Před podzimem/zimou a jarem/létem. A řekněme si narovinu, není lepšího načasování než pustit se do toho během dnů v karanténě. Důvodů je hned několik. Pryč se vším, co…
- Nám nedělá radost, podle teorie Marie Kondo. Mnohokrát si při třízení šatníku pokládáme otázku: „budu to ještě nosit?“, na kterou je naše odpověď mnohdy „nevím“ (což je dosti logické, protože kdo ví, co budeme dělat v budoucnosti). Mnohem snažší je tak právě otázka „dělá mi to ještě radost?“ Pokud ne, pryč s tím (dražší a téměř nové kousky prodejte, zbytek věnujte charitě, ženským domovům, kamarádkám aj.)
- Nesedí naší velikosti. Známe to všechny. Ve skříni máme věci, do kterých určitě jednou zhubneme. Ale i takové, o kterém víme, že nám prostě nesedí. Oboje nenosíme, jenže tolik se nám líbí. Co s tím? Oblečení s velikostmi menší než je ta naše platí pravidlo „pryč s tím“. Zabírá místo ve skříni, a jestli jste do něho nezhubli doteď, nemá cenu si nic nalhávat. Naopak oblečení, které nám je větší nebo nám nesedne například v ramenou, můžeme dát přešít. Toto oblečení dejte stranou a nejdéle do týdne ho odneste ke krejčové. Pokud tak neuděláte, i zde platí pravidlo „pryč s tím“. Kdybyste totiž po něm toužili skutečně, vyrazili byste už druhý den.
- Je zaprané, žmolkované a zničené. Toto všechno musí pryč. Pokud je vám líto rozstříhat tričko s malou skvrnou nebo několika žmolky, využijte sběrové kontejnery na textil. Rozhodně si ho však nenechávejte jen na doma. Proč?
Věci na doma
Zvláštní kapitola by pak mohla být věnována nočnímu a domácímu oblečení. Ruku na srdce, kdo z nás nevyřadil tričko jen proto, že už se v něm nedalo chodit venku. Ať už mělo skvrnu, žmolky, malou dírku nebo povolenou nit ve švu. Jenže proč bychom měli chodit doma jinak než venku? Jen proto, že nás nikdo nevidí? A co my samotní? Oblékáme se pro druhé nebo pro sebe?
Spodní prádlo
By se mělo třídit ještě častěji než skříň. Ačkoliv se jedná o kousky oblečení, které nejsou vidět, záleží na něm snad nejvíce. Právě proto, že není vidět. Mojí teorií je, že to, co je mnohým očím ukryto, určuje, kdo doopravdy jsme. Neskrýváme tak totiž nic před sebou samými, ale před ostatními. Hezké a nezaprané spodní prádlo je gró našeho outfitu. Spodní prádlo vybíráme a oblékáme jako první. Dotýká se našeho těla na těch nejintimnějších partiích. A do třetice, musí ladit nejen s oblečením, ale i s naším tělem a postavou. Řeknu vám příběh. Před časem jsem byla pozvaná na nóbl akci při příležitosti uvedení výstavy Manola Blahnika, kterou otevíral Mistr sám. Přede mě si sedla krásná žena, v tylové sukni aka Carrie Bradshaw, nádherných lodičkách značky Manolo Blahnik, ve kterých se filmová postava v prvním díle filmu vdávala a v tílku, zpoza kterého na mě celou dobu koukalo zaprané ramínko od bílé podprsenky téměř šedivé barvy. Nebudu říkat, že boty za tisíce korun byly v tu chvíli na vedlejší koleji, bohužel.
Myslím, že tento příběh dokazuje, jak důležité spodní prádlo je, proč bychom mu měli věnovat zvláštní pozornost a s nejvyšší pečlivostí o něj také dbát.
Úklid jako antistresová omalovánka
Uklízet si šatník a dělat v něm pořádek je balzám na duši. Procházíme věcmi jako v obchodě, ale protože je naše, můžeme u toho vzpomínat na vtipné historky, které se nám v něm přihodily. Jestliže máte doma děti, a nevíte, jak na to s nimi, máte dvě možnosti. Buď je do toho zapojit – malým dětem stačí dát krabici pásků se sponami, větší děti mohou klidně zkoušet vyřazená trika a dělat si z nich kostýmy. Druhou možností je poslat je s manželem na půldenní výlet, koupit si prosecco, pustit si oblíbenou hudbu a udělat si svůj den doma.
Provzdušněný šatník
Když před sebou na začátku úklidu v šatníku uvidíte prázdnou skříň (základem každého úklidu je, že vše musí ven), možná se vylekáte velkého sousta. Uvidíte ale, že je to zábava. Doporučuji třídit oblečení co dva měsíce, protože místo, které se často používá, a kde je mnoho věcí, svádí k nepořádku. Čím častěji si zvyknete ve své skříni uklízet, tím rychleji vám to půjde. Zároveň s tím vším zkoušením (ano, téměř vše si musíte obléct a vyzkoušet, nemusíte zkoušet jen ty věci, které skutečně nosíte pořád) zjistíte, v čem se skutečně cítíte dobře, co vám sluší a jaký je váš styl.