Můžete mít třicet kilo i s těžkým snem, a i přesto stehna a zadek samý ďolíček. Celulitida není záležitostí váhy, ani nízké ani vysoké, celulitida si své „oběti“ nevybírá, bere všechno!
Ženské tukové buňky fungují jinak než mužské a jsou i jinde umístěné. Pokud se tukové buňky u mužů „namnoží“ roztáhnou se do stran a kůže zůstane hladká, u žen se shluky tukových buněk začnou tlačit proti povrchu pokožky, která je u žen tenčí než u mužů. Důvod je jasný: umožnit tělu ženy, aby při těhotenství mohlo přibrat potřebné množství kilogramů. Výsledkem tohoto přibírání a ubírání váhy je nejen celulitida, ale i strie, které jsou vlastně jizvami na kůži, která rozpínání (nebo naopak smršťování) nezvládla přizpůsobit rychlost.
Celulitida má čtyři fáze:
- Celulitida je viditelná, pouze pokud zmáčkneme kůži prsty.
- Pomerančová kůže je viditelná při zatnutí svalů.
- O pokročilém stádiu mluvíme tehdy, když je hrbolatá kůže vidět bez ohledu na to, zda stojíme, nebo sedíme.
- Poslední fází jsou velké, až bolestivé hrboly na kůži prakticky celého těla (pažích, pod koleny,…)
Tolik informační okénko, ale myslím, že celulitidu a strie asi ani představovat nemusím… trápí každou ženu, bez ohledu na věk, váhu, pohybové aktivity. A to není fér.
Celulitida má svůj psychosomatický původ hluboko v našem dětství a dospívání! A tam je třeba se vypravit, neboť léčba celulitidy prakticky neexistuje, žádné super masážní krémy nezabírají, pravidelný pohyb a lymfodrenáže také nejsou zárukou úspěchu a hladké kůže.
Celulitida se projevuje jako hrbolky a tyto hrbolky symbolizují hromádky vzteku a hněvu. A to, pozor, na sebe samu. Tedy, zlobíte se na sebe, jste přehnaně sebekritická, nespokojená se sebou, a kromě zloby a vzteku můžeme celulitidu vnímat jako ukazatel smutku a bolesti, protože nám někdo ublížil a my se chceme pomstít. A tyto pocity jsou tak hluboce uloženy a tolik potlačovány, až se o naši pozornost hlásí jako hrboly na kůži.
Citové ublížení z minulosti, neschopnost vyrovnat se s křivdou, lpění na bolesti, obava odpustit a vše pustit a celulitidu opustit. Tak by se dala definovat pomerančová kůže na vnějších stehnech i obecně velká stehna z vnější strany. Celulitida může být také signálem, že se až moc staráte o materiální blahobyt, lépe řečeno jeho nadbytek. Je toho tolik, co chcete – jídlo, oblečení, zábava, utrácení, hromadění věcí, patnáct páru stejných bot atd., že už to ani tělo nepobere a hurá, uloží to do hrbolků na kůži. Přílišná pozornost na materiální věci kolem nás, nízké vnímání těla jako zdroje informací. A tělo se hlásí o pozornost celulitidou – v tomto případě hlavně hýždě a dolní končetiny.
Odpovězme si, upřímně na následující otázky:
PROČ POŘÁD CHCEME TRPĚT?!
O ČÍ POZORNOST PROSÍME?!
CO S TÍM? Jak zatočit s celulitidou? NEBUĎME K SOBĚ A K OSTATNÍM TAK MOC NÁROČNÉ!
Prvním krokem k úspěšnému „léčení“ celulitidy je ji bezpodmínečně přijmout jako součást života. Pak nebude mít důvod na sebe tolik upozorňovat, protože o ní prostě víme ☺. Přestaneme jí nadávat (stejně jako tělu) a spíš se zamyslíme, co vlastně znamená, proč nás omezuje a proč jsme jí tak posedlí.
Druhý krok je těžší: odpustit „hříšníkům“ a odpustit sobě. Uvolnit sevření v srdci i tukových buňkách na stehnech a zadku. Přestat lpět na bolestných zážitcích, vracet se k nim a neustále si přehrávat, jak moc nám někdo ublížil, nebo, že nám sourozenec v dětství sebral hračku.
Třetí krok: věnovat tělu patřičnou pozornost, odměnit zadek a stehna masáží nebo procházkou. Dávat tělu smysluplné jídlo a pití, neotravovat ho. Jednou za čas si dát celodenní půst a vyčistit střeva. Díky tomu bude tělo méně zaplaveno toxiny, které má na svědomí zvýšená propustnost střev, zlepší se lymfatický oběh i prokrvení.
