Vztahy maminek a dcer? Společný nákup prádla je dokonale prověří

Kromě rozhovoru se zakladatelkou společnosti Le Chaton Helenou Konarovskou pro vás tento týden máme ještě jedno překvapení. Pokud ve dnech 6. a 7. května přijdete s vaší maminkou (nebo maminka s dcerou), na společný nákup od nás dostanete speciální dárek ke Dni matek. Více se dozvíte na konci článku.

Dokážou spolu matky s dcerami otevřeně mluvit o tak intimní záležitosti, jakou je spodní prádlo?

To je strašně individuální. Většinou je stud na straně matky, která s ním mívá větší problém. Často se ale také stává, že se maminka staví do pozice generála – já už jsem si s ňadry poradila, takže ty budeš dělat, co ti řeknu. A vůbec při tom nebere v potaz fakt, že mladá prsa si mohou dovolit, ač jsou stejné velikosti, zhola jiné věci než prsa matčina. Ale pokud takový problém vyřešíme, tak se z těchto žen stávají velmi milé a stálé klientky, které se vracejí a jedna druhou obohacují. Často tu třeba vídám, že si máma najede určitý typ prádla, a víc už to nechce řešit. A pak do toho vstoupí její dcera, která v sobě ještě má touhu věci měnit a být krásnou a která si třeba o vlastní mamče myslí, že je krásná. A ta potom mámu vyzývá, aby si zkusila stejnou podprsenku, jakou má ona. Máma se samozřejmě brání, ale dcera ji nakonec donutí, protože máma v dceřiných očích vidí tu touhu, aby měla stejnou podprsenku jako ona. A to je úžasné. Protože dcery obvykle svoji mámu znají a umějí odhadnout, co jí bude slušet, vybírají většinou velmi dobře. Občas je to docela legrace, protože 17letá cácora třeba prohlásí: No vidíš, to se bude taťkovi líbit. A mámě zrudnou uši a rychle přemýšlí, jak vlastně dcera intimní vztah rodičů vnímá, protože o tom očividně zatím nemluvily. A tahle změna je fajn. Protože když jsem začínala, tak si mladé holky chodily pro určité věci a jejich mámy zase pro jiné, a ty mladé ani nechtěly, aby jejich matky věděly, že sem chodí. A mámy si zase myslely, že na to dcery mají ještě spoustu času. Přitom na to nikdy není spousta času, protože tady nejde jen o krásu a přitažlivost, ale především o fyziognomii a držení zad.

A funguje to i naopak? Že dcery vodí své maminky?

Mnohdy přijdou dcery a koupí certifikát pro svoji mámu. Protože ony už to všechno omrkly a vidí, že jejich máma zaspala dobu a že jí můžou pomoct. Často také dobře vědí, jaký jejich máma řeší problém, protože samy měly stejný a už si ho úspěšně vyřešily. Takže po Vánocích tu mám opravdu hodně případů, kdy přijde paní a hlásí, že jí dcera koupila certifikát a že sem prej má jít. A já jí už mezi dveřmi říkám: Vám se sem moc nechtělo, co? Kdopak vám to nadirigoval? Většinou to končí tak, že pokud se mi tyto ženy podaří obléknout a není tam žádný větší problém, jsou najednou svým dcerám vděčné a obvykle jim i odpustí, že je sem dotlačily. Třeba jedna taková maminka měla pocit, že na ní její dceři něco vadí, že jí v něčem nevyhovuje a jako matka se jí nelíbí, a proto ji chce měnit. Cítila to jako strašnou křivdu. A tahle dáma, která byla opravdu hodně arogantní, se mi na konci omlouvala, že byla protivná. Protože se sem strašně bála, bylo jí to nepříjemné. Přitom měla s prsy celý život problém. Až když jsem jí vybrala správné prádlo, přestaly jí najednou bolet záda a začala se cítit jako člověk. Nikdo si nedovede představit, nakolik jsou prsa důležitá. Sama jsem to dlouho netušila, přestože jsem také obdarována velikostí, se kterou se ne úplně jednoduše žije. Ale pořád jsem netušila, kolika lidem to může dělat větší problém. Obvykle nejvíc trpí psychika. To fyzické přijde většinou až potom. Anebo je problém fyzický a psychika už si s ním prostě neumí poradit.

Takže i maminkám takové setkání může změnit život.

Jednou mi sem přijelo šest dospělých dětí, tři kluci a tři holky. Přijeli mi vysvětlit, že jim je úplně jedno, kolik zaplatí, ale že mají nejlepší mámu pod sluncem, která žije v horách na chalupě, denně dře na poli a přitom si šlape na prsa. Dřela proto, aby všech šest dětí mohlo vystudovat. Děti dneska žijí jinde, ale za mámou pravidelně jezdí. Tak mi ji sem jednoho dne přivezli. Paní vystoupila z auta v modrých teplákách a měla ten nejkrásnější obličej, jaký jsem kdy viděla. Obličej se sluncem, milionem vrásek, šedé přirozené vlasy v copu pod zadek. A sedřené ruce. Když vystoupila, pronesla: No tak mě sem dovlekli, jako prase na porážku. Prsa vláčela u kolen, takže ji samozřejmě bolela záda i ramena. Ale největší šok přišel, když jsem zjistila, že má gumu od kalhot nataženou právě přes ta prsa. Když jsem pro ni hledala prádlo, všechny její děti postupně odešly před obchod. Nedokázaly zůstat uvnitř, protože se styděly za to, že jim to nedošlo dřív. I když všechny tři holky u mě kupovaly prádlo už pár let, celou tu dobu to mámě nedokázaly vysvětlit. Nebo se možná bály.

Našla jste pro ni prádlo?

Našla, vybraly jsme dvě podprsenky. Pak jsme seděly na lavičce a ona říkala: To je strašně nepřirozené, paní Konarovská, to jsem tu nikdy neměla, co to je? To jsou ta prsa z vašeho břicha, odpověděla jsem jí. Pak jsem se jí zeptala, jestli ví, proč je tady. Povídala, že neví a na děti se strašně zlobí. Protože ona nic z toho přece nepotřebuje, nepotřebuje žádné drahé věci. Vysvětlila jsem jí, že je tady proto, že dala všem šesti dětem možnost vystudovat, všechno to oddřela sama, manžel jí umřel, když bylo nejmladšímu synovi asi 11 let. A právě ten nejmladší, který byl nejdéle doma, nakonec všechny zburcoval. Řekl sourozencům, že takhle to dál nejde. Pro ty děti to byla obrovská změna, protože jejich máma najednou v 61 letech vypadala jako člověk. Brečeli jsme všichni. Nejstarší syn mi pak říkal: Paní Konarovská, nejsou peníze, které tohle zaplatí. My vám zaplatíme zboží, ale tohle ne. A nejdojemnější bylo, když ta máma nakonec vyšla z obchodu a zeptala se dětí: A teď už mě na ten oběd do restaurace vezmete?

A jak má přistupovat dcera ke své mámě, kterou chce přesvědčit, aby se svým ňadrům začala věnovat, ale přitom se jí nechce dotknout?

To je cesta velmi těžká, protože z mých zkušeností většina prsatých žen bývá docela hrdinských. Málokdy se nechají přesvědčit a hlavně si myslí, že jsou nejchytřejší. (smích) Ta nejjednodušší cesta vede přes zdravotní stránku. Několikrát jsme například začínaly se sportovní podprsenkou. Ženy prsaté i neprsaté totiž začaly běhat, a tam už to opravdu nejde obejít. Dcerám se tak podařilo maminky přivést proto, aby jim pomohly s prádlem na běhání. Často také fungovalo, když mámu vyfotily nebo natočily, jak běhá nebo skáče přes švihadlo. Když mámy ty fotky viděly, přišly velmi rády. No a potom se to většinou povede, když se dcera vdává. To je další moment, kdy dcera chce, aby to mamince moc slušelo. A maminka to chce taky, takže se nechá přesvědčit a přijde si ke mně koupit svou první podprsenku ve správné velikosti. Já bych jenom chtěla říct, aby to ženy nenechávaly dojít takhle daleko. A aby to nikdy nevzdávaly. Protože ta pomoc je potom jasná a velmi rychlá.

Dokážu si představit, že se u maminek a jejich dcer liší i vkus a náhled na trendy. Neválčí tu spolu občas?

Samozřejmě že válčí. Ale myslím, že se mnoho žen bude smát a divit tomu, že tak 70 procent matek chce být odvážnější než jejich dcery. Většina maminek chce dneska nosit balkonovou podprsenku a vystrčená prsa. A dcery naopak začínají být trošku stereotypní v tom, že chtějí podprsenku hladkou, ideálně v tělové barvě. Je hrozná legrace sledovat, jak ty mámy bojují, dožadují se barev, třeba červené, a vybírají mnohem extravagantnější modely. Zatímco dcery vlastně vybočují jen ve chvíli, kdy mají určitý celkový styl oblékání. Třeba rády nosí romantiku a chtějí kytičkové prádlo nebo jsou to polosportovní typy, které chtějí jenom hladkého a vyztuženého Kleina. Mámy mívají námitky proti výběru dcer jen v jednom případě, a to když si dívky vybírají hodně ultra push-up. Tam se mámy někdy trošku brání, protože nechtějí, aby prádlo stlačovalo bradavky a lymfatické uzliny. Ale tenhle problém už výrobci řeší a tento styl je dneska na velmi vysoké úrovni. Druhá věc ale je, že většina dcer by si prádlo neoblékla, pokud by nebylo pohodlné. Pamatuju si, že když jsem já kdysi někam s kamarádkami vyrážela, měly jsme gumový podvazkový pás, který náš škrtil úplně všude, ale měly jsme punčochy. Dnešní generace chce mít všechno v první řadě pohodlné. Hledají volná trika, volné kalhoty, volné kraťasy. Kdo je naučený nosit tanga, nosí je dál, protože už zná tu míru. Ale jinak frčí vysoké kalhotky, vyšší krajka, krajka do nohavice. Jediný případ, kdy jsou mladé dívky ochotné se trápit, je, když si přijdou pro stahovací program, který chtějí pod šaty. Jinak není žádnou výjimkou, když mi sem přijde dívčina, co má zadek, jak když vrána sepne paty, a chce kalhotky velikosti L. A já si z ní tam maximálně můžu dělat legraci, že bude mít dole foukanou.

Den matek

Jak jsme zmínili na začátku, protože se blíží Den matek, který připadá na neděli 8.května, připravili jsme k tomuto dni speciální dárek. Udělejte si s maminkou „holčičí den“ a vezměte ji v pátek nebo v sobotu (6. a 7.května) k nám na nákupy krásného a dobře padnoucího prádla nebo plavek! Jako dárek od nás v tyto dny dostaneteslevu 15% na nákup váš i vaší maminky. (Sleva se nevztahuje na již zlevněné produkty.)
Chceme ukázat, že krásné prádlo mohou nosit ženy v každém věku a budeme rádi, když to maminky budou vysvětlovat svým dcerám a dcery zase inspirují své maminky novými trendy. Přijďte (si) udělat radost do Le Chaton!

Další díl rozhovoru je věnován mladé generaci, tedy příběhům, kdy maminka přivede na nákup svou dceru. Přečtěte si jej zde!