Říká se, že se svět díky koronavirové pandemii na chvíli zpomalil. Lidé zůstali doma, zavřely se obchody, restaurace, kavárny, kina i hranice, omezilo se létání. Mnoho rodin však doma žilo rychleji než kdy předtím. Nachystat snídani, zapnout počítač, připravit děti na výuku, pracovat, telefonovat, uvařit oběd, poklidit, vzít děti ven, udělat večeři, a pak možná ještě jednou usednout k počítači. Pravdou je, že je jedno, jestli svět prochází pandemií nebo nikoliv, naše vnitřní životy jsou tak rychlé, že nemáme čas zastavit se a popřemýšlet, co z toho skutečně chceme žít.
A opravdu to chci?
Jak často jste přemýšleli nad otázkou, zda to, co je vám nabízeno, skutečně chcete? Od maličkostí až po velké věci. Pijete ráno čaj jen proto, že vám ho partner nabídl nebo byste si dala raději další hrnek kávy? Chcete míchaná vajíčka jen proto, že je chtějí vaše děti, a tak se jim přizpůsobíte, abyste neměla víc práce s chystáním snídaně? Chcete jet na výlet s rodinou nebo byste si raději odpočinula doma o samotě s nohama na stole a časopisem v ruce, jenže je vám nepříjemné rodinu odmítnout? A co vaše zaměstnání? Skutečně vás pořád naplňuje nebo plníte pracovní úkoly bez elánu a jediným důvodem, proč ještě každý den odpovídáte ze stejné e-mailové adresy, je jistota? Chcete jít skutečně v pátek večer ven s kamarádkou nebo jste příšerně unavená, ale nedokážete ji odmítnout, protože jste se dlouho neviděly?
Naučte si klást tuto otázku neustále
Naučit se přemýšlet o tom, co skutečně chceme, je velmi cenné. Ve svých rychlých životech jsme se sami sebe přestali ptát, co skutečně chceme a raději žijeme bez otázek a přemýšlení. Možná se chráníme předtím, abychom nezjistili, že polovinu ze dne děláme věci, které nechceme. Změna totiž není snadná a ze zajetých kolejí se vystupuje těžce. Jenže jakmile začnete praktikovat (jíst, cvičit, dosaďte si cokoliv) to, co skutečně chcete, váš život bude radostnější, hodnotnější a plnější.
Začnete žít v přítomném okamžiku, protože budete myslet na to jestli to, co právě děláte, skutečně dělat chcete a naučíte se říkat ne. U míchaných vajíček tak budete přemýšlet nad nimi a ne nad obědem nebo dokonce nad tím, co vás čeká v práci. Odpoledne si možná uvědomíte, že skutečně nechcete ten koláč v zasedačce, protože je v něm plno cukru, který vám beztak nedělá dobře a večer napíšete kamarádce, že jste unavená, ať se nezlobí, když s ní dneska nikam nevyrazíte (a třeba vám odpoví, že ona je na tom stejně). Druhý den pak budete mít daleko více energie než kdybyste si dali odpoledne koláč a večer šli na drink.
Vytrénujte mysl
Vnitřním pokládáním otázky „chci toto skutečně“ navíc vytrénujete svou mysl, zkoncentrujete ji a naučíte se větší soustředěnosti. A čím víc budete žít přítomným okamžikem, tím menší strach budete mít z budoucnosti, protože o ni nebudete tolik přemýšlet.
Je to magie, ale když děláme věci, které dělat chceme, protože právě ty provádíme s láskou a vášní, do života nám budou vstupovat stále častěji situace v náš prospěch a bude mizet to špatné. Více se na nás budou napojovat lidé s dobrou energií a budeme šťastnější. Prostě zákon přitažlivosti. Ale o tom třeba příště.
