Redakce Le Chaton, 20. 10. 2019

Říjen se každý rok barví na růžovo a je věnovaný rakovině prsu. A tak i my v Le Chaton chceme upozornit na toto vážné téma a přinášíme vám příběh paní Edity. Edita je mámou dvou malých dětí, je to odvážná žena, která se úspěšně poprala s rakovinou prsu a prostřednictvím svého blogu a dalších svých aktivit se snaží pomáhat a především motivovat všechny ženy, které se ocitly v podobně těžké životní situaci. Během léčby začala psát svůj blog s názvem: Prsa v háji. Po léčbě pak napsala dva díly průvodce léčbou s názvem: Jak nebýt v háji, když máš prsa v háji, které si na jejich stránkách můžete stáhnout zdarma. Aby byl Editin příběh kompletní, rozdělili jsme jej na dvě části. Doufáme, že pro vás tento dvoudílný seriál bude motivací k prevenci a případně pomocníkem na cestě #zazdravaprsa.

Edita Strusková

Měsíc říjen je věnovaný rakovině prsu. Osvětě této nemoci. Která může bohužel potkat ženu každého věku. Ale pro mě před třemi roky rozhodně růžový nebyl. V tu dobu jsem měla za sebou tři cykly chemoterapie z osmi. V čerstvých 31 letech mi totiž byla tato nemoc, které je věnován celý říjen, diagnostikována. Ale vezměme to pěkně popořádku.

Poslední půl rok před stanovením diagnózy byl náročný. Dvě malé děti, obě dvě neustále nemocné, obě dvě kojené. Poměrně intenzivně se oba dva prsa dožadovali. A já nepřetržitě bojovala se svými cholerickými výstupy a následnými výčitkami svědomí, že jsem to zas nezvládla a zase jsem na děti, hlavně na starší (v té době 2,5 letou) dceru, křičela. Už jsem byla tak zoufalá, že jsem se rozhodla vyhledat odbornou psychologickou pomoc. Nicméně, odešla jsem s nepořízenou, s tím, že to moc prožívám, že to je normální a že to přejde. Jediné co jsem si v té době přála byl klid a byla jsem si jistá, že až se všichni uzdraví, tak padnu já. Ale že to bude tak vážné, by mě nenapadlo ani v nejhorším snu. Rakovina prsu pro mně byla něco, co se mě absolutně netýká. Zvlášť, když jsem v té době tři roky v kuse kojila, nejprve dceru, pak oba a nakonec syna. A všude se píše, že kojení je nejlepší prevence, ne? Moje jediná informace o samovyšetření byla ze seriálu Beverly Hills 90210, kdy si Brenda nebo Kelly během samovyšetření našla bulku a byla celá vyděšená. Já si ho nedělala, proč taky, jsem mladá, kojím, v rodině rakovinu nemáme, zbytečný.

Jenže to byl velký omyl. Den před svými 31. narozeninami jsem si v podpaží úplně náhodou objevila bulku. Nepřikládala jsem tomu moc pozornosti, ale na popud své mamky jsem další den vyrazila k lékaři. K tomu jsem se ani nedostala, protože sestřička mi ihned vypsala žádanku na STATIM vyšetření ultrazvukem. Slovo STATIM je důležité a troufnu si tvrdit, že mi výrazně zvýšilo šanci na přežití. Slovo STATIM totiž znamená, že vás musí vyšetřit hned a ne až se na vás dostane řada. Což někde může trvat klidně i tři měsíce. Tato čekací doba může být v případě rakoviny i fatální. Ten den vyšetření si pamatuji úplně přesně, měla jsem narozeniny a rozhodla jsem se, že začnu trénovat na maraton. Šla jsem tedy běhat a málem jsem kvůli tomu, ten osudný ultrazvuk nestihla. Byl to poslední výběh.

Ale já nic netušila, byla jsem v klidu a to i ve chvíli, kdy doktorka nasadila vážný výraz a objednala mě hned další den na biopsii. Byla jsem jen otrávená, že budu muset vstávat brzy a že asi nebudu moct jít běhat. Ten týden jsme totiž měli děti u babičky a já měla v plánu odpočívat a užívat si volno. Teprve po biopsii a po slovech doktorky, kde se objevovaly termíny, jako operace, chemoterapie a podobně, mi začala docházet vážnost situace. Ten den byl asi jeden z nejčernějších v mém životě. Byla jsem zcela paralyzována, zvládla jsem jen ležet v posteli a brečet. Myslela jsem si, že je konec. Konec všeho. Večer jsem se trochu vzchopila, zrušila jsem dětem prázdniny u babičky. Měla jsem pocit, že si je musím užít, když možná za chvíli zemřu. Pak jsme odjeli na plánovanou dovolenou s partou kamarádů. Tehdy to asi zachránilo mou psychiku. Spousta akce, málo času myslet. Jen jak se blížil den, kdy měli volat z mamma centra, tak mi přestávalo být hej. Ale stále to šlo ustát.

A pak zazvonil telefon a na druhém konci drátu se ozvalo, že výsledky jsou, je třeba si pro ně dojít osobně. Přerušili jsme dovolenou a jeli z Brna na otočku do Prahy pro ortel. Já už jsem věděla, že to bude špatné. A bylo. Vyslechla jsem si z úst lékařky slova: “Nález je zhoubný, máte rakovinu”. Ale můj první dotaz nebyl, jakou mám prognózu, co mě čeká a tak podobně, ale zda budu moct za měsíc odletět na víkend do Barcelony, kam jsme už měli koupené letenky. Protože mi v ten moment, kdy jsem si vyslechla diagnózu, došlo, že život nepočká a je třeba ho žít teď a ne až zítra nebo až vyhraju milion, nebo až se uzdravím. A proto jsem ten den vyrazila s manželem a kamarády na dvoudenní hudební festival. Jako nejprve jsem si říkala, jestli je to vhodné jet se bavit, když mi právě oznámili, že mám rakovinu a vůbec není jasné, kolik času mi tady ještě zbývá. Ale pak jsem právě proto jela. Na pláč a hořekování budu mít určitě času dost, myslela jsem si. A to přišlo hned v neděli, kdy jsem si pořádně podívala na zprávu od doktorky s výsledky z biopsie. A tam stálo zhoubný nádor ten a ten s metastatickým šířením do lymfatických cest. Metastázy byly něco, čeho jsem se šíleně bála a když jsem to slovo viděla černé na bílém, tak to byl moment, kdy jsem se poprvé a vlastně pak naposledy sesypala. V úterý jsem měla naplánovanou návštěvu u onkoložky, která mi oznámila léčebný plán na následující měsíce a ihned mě poslala na potřebná vyšetření. Ta vyloučila metastáze do dalších orgánů a mě spadl obrovský kámen ze srdce a léčbu jsem nastoupila s odhodláním, že to zvládnu. Jiná možnost nepřipadala v úvahu. Měla jsem v té době 18 měsíčního syna a 3 letou dceru.

Samovyšetření jsem si tedy neprováděla, ale měla jsem velké štěstí v neštěstí, že jsem si náhodou sáhla do podpaží a bulku nahmatala a nic nepodcenila a okamžitě šla k lékaři. Ale nešla jsem tam proto, že bych se bála, že mám rakovinu, ale proto, abych si potvrdila, že jsem zdravá a že to je jen malichernost. Bohužel nebyla. Nicméně mělo by to být analogií pro vás. Samovyšetření si neprovádíme proto, abychom si něco našly, ale naopak, abychom se každý měsíc ubezpečily, že naše tělo je v pořádku.

V dalším pokračování se dozvíte, jaká léčba mě čekala a hlavně, co se dělo po léčbě.

<svg width=„50px“ height=„50px“ viewBox=„0 0 60 60“ version=„1.1“ xmlns=„https:­//www.w3.org/2000/svg“ xmlns:xlink=„https://w­ww.w3.org/1999/xlin­k“><g stroke=„none“ stroke-width=„1“ fill=„none“ fill-rule=„evenodd“><g transform=„tran­slate(-511.000000, –20.000000)“ fill=„#000000“­><g><path d=„M556.869,30.41 C554.814,30.41 553.148,32.076 553.148,34.131 C553.148,36.186 554.814,37.852 556.869,37.852 C558.924,37.852 560.59,36.186 560.59,34.131 C560.59,32.076 558.924,30.41 556.869,30.41 M541,60.657 C535.114,60.657 530.342,55.887 530.342,50 C530.342,44.114 535.114,39.342 541,39.342 C546.887,39.342 551.658,44.114 551.658,50 C551.658,55.887 546.887,60.657 541,60.657 M541,33.886 C532.1,33.886 524.886,41.1 524.886,50 C524.886,58.899 532.1,66.113 541,66.113 C549.9,66.113 557.115,58.899 557.115,50 C557.115,41.1 549.9,33.886 541,33.886 M565.378,62.101 C565.244,65.022 564.756,66.606 564.346,67.663 C563.803,69.06 563.154,70.057 562.106,71.106 C561.058,72.155 560.06,72.803 558.662,73.347 C557.607,73.757 556.021,74.244 553.102,74.378 C549.944,74.521 548.997,74.552 541,74.552 C533.003,74.552 532.056,74.521 528.898,74.378 C525.979,74.244 524.393,73.757 523.338,73.347 C521.94,72.803 520.942,72.155 519.894,71.106 C518.846,70.057 518.197,69.06 517.654,67.663 C517.244,66.606 516.755,65.022 516.623,62.101 C516.479,58.943 516.448,57.996 516.448,50 C516.448,42.003 516.479,41.056 516.623,37.899 C516.755,34.978 517.244,33.391 517.654,32.338 C518.197,30.938 518.846,29.942 519.894,28.894 C520.942,27.846 521.94,27.196 523.338,26.654 C524.393,26.244 525.979,25.756 528.898,25.623 C532.057,25.479 533.004,25.448 541,25.448 C548.997,25.448 549.943,25.479 553.102,25.623 C556.021,25.756 557.607,26.244 558.662,26.654 C560.06,27.196 561.058,27.846 562.106,28.894 C563.154,29.942 563.803,30.938 564.346,32.338 C564.756,33.391 565.244,34.978 565.378,37.899 C565.522,41.056 565.552,42.003 565.552,50 C565.552,57.996 565.522,58.943 565.378,62.101 M570.82,37.631 C570.674,34.438 570.167,32.258 569.425,30.349 C568.659,28.377 567.633,26.702 565.965,25.035 C564.297,23.368 562.623,22.342 560.652,21.575 C558.743,20.834 556.562,20.326 553.369,20.18 C550.169,20.033 549.148,20 541,20 C532.853,20 531.831,20.033 528.631,20.18 C525.438,20.326 523.257,20.834 521.349,21.575 C519.376,22.342 517.703,23.368 516.035,25.035 C514.368,26.702 513.342,28.377 512.574,30.349 C511.834,32.258 511.326,34.438 511.181,37.631 C511.035,40.831 511,41.851 511,50 C511,58.147 511.035,59.17 511.181,62.369 C511.326,65.562 511.834,67.743 512.574,69.651 C513.342,71.625 514.368,73.296 516.035,74.965 C517.703,76.634 519.376,77.658 521.349,78.425 C523.257,79.167 525.438,79.673 528.631,79.82 C531.831,79.965 532.853,80.001 541,80.001 C549.148,80.001 550.169,79.965 553.369,79.82 C556.562,79.673 558.743,79.167 560.652,78.425 C562.623,77.658 564.297,76.634 565.965,74.965 C567.633,73.296 568.659,71.625 569.425,69.651 C570.167,67.743 570.674,65.562 570.82,62.369 C570.966,59.17 571,58.147 571,50 C571,41.851 570.966,40.831 570.82,37.631“></path></g></g></g></svg>
Zobrazit příspěvek na Instagramu

Dnes je 1.10. a s říjnem začíná Pinktober aneb tento měsíc má za cíl šířit osvětu o rakovině prsu. A ja vás chci vyzvat, abyste si nejen tento měsíc, kdy se to nás valí, ale po celý rok, pravidelně jednou měsíčně prováděly samovysetreni prsu. Protože #nejdejenoprsa, ale #jdeozivot ⬇️⬇️⬇️⬇️ #HlidejSiJe! �Samovyšetření prsu, které se provádí právě třemi prsty může zachránit nejen Tvoje prsa, ale hlavně Tvůj ŽIVOT! Tak na nic nečekej, podívej se jak si správně provést samovyšetření a přidej se k naší výzvě. 1️⃣ Jak na samovyšetření najdeš zde: http://bit.ly/samovysetreni 2️⃣ Proveď si samovyšetření 3️⃣ Udělej si fotku se symbolem samovyšetření ???? 3 PRSty 4️⃣ Přidej #HlidejSiJe 5️⃣ Sdílej s přáteli na svých sociálních sítích

Příspěvek sdílený Edita Strusková (@prsavhaji), <time style=" font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px;" datetime=„2019–10–01T10:31:09+0­0:00“>Říj 1, 2019 v 3:31 PDT</time>