Ideál ženského těla nebyl nikdy stálý. V průběhu historie se střídají období, kde se oslavuje plnost a měkkost poprsí s časy, kdy je vyzdvihována spíše chlapecká silueta. To, co společnost zrovna označuje za „dokonalé“, se neustále mění, a s tím roste i tlak na ženy, aby s těmito proměnami držely krok a zůstávaly trendy. Ženské tělo, včetně poprsí, ale trendem není a být nemůže. Je živé, proměnlivé a především individuální.
Být sama sebou
Možná jsme si až příliš zvykly dívat se na sebe optikou „co mi chybí“. Menší prsa, příliš velká prsa, širší boky, úzká ramena, větší pozadí. Většinou na sobě vidíme chyby a chceme to, co nemáme. Jenže co, když je mnohem důležitější ptát se sama sebe: co mi vyhovuje, v čem se cítím dobře, co mi dovoluje dýchat volněji. Zkrátka se přijmout, přestat být sebekritické a neustále se hodnotit za to, co nemůžeme ovlivnit. Třeba to, že máme malá prsa.
Velikost není jen písmeno na visačce
Z odborného hlediska pojem „malá prsa“ vlastně není vůbec jednoznačný. Neexistuje ostrá hranice, od které by se dalo říct „tady to jsou malá a tyto už ne“. Velikost prsou se navíc nerovná velikosti podprsenky. Číslo a písmeno podprsenky popisují kombinaci obvodu hrudníku a objemu prsní tkáně, nikoli „velikost“ prsou samu o sobě.
Je důležité rozlišovat mezi třemi věcmi. Objemem prsní tkáně, tvarem prsou a obvodem hrudníku. Prsa se mohou jevit jako malá, ale na úzkém hrudníku působí úplně jinak než stejný objem na širším těle. Košíček A u obvodu 65 vypadá vizuálně zcela odlišně než košíček A u obvodu 80, i když jde jde z technického hlediska stále o stejný košíček. Právě proto je tak časté, že ženy nosí nesprávnou velikost, aniž by si to uvědomovaly.
Prsa jsou tvořena převážně tukovou a žlázovou tkání. Nejsou svalem, a proto je nemůžeme „posílit“ cvičením. Jejich velikost i tvar navíc přirozeně kolísají v průběhu menstruačního cyklu, vlivem hormonálních změn, s věkem nebo například v těhotenství. To, že se v průběhu života mění, není chyba, je to biologická realita.
Mýtus: malá prsa nepotřebují oporu
A jaká podprsenka je pro menší prsa ideální? Především taková, která respektuje nejen tělo, ale i naše potřeby, aktivity a také přání a touhy. Braletky jsou pro mě oblíbené pro svou přirozenost a pohodlí. Nabízejí lehkou oporu, nikam netlačí a jsou skvělou volbou pro nošení, kdy je prioritou komfort a volnost pohybu. Například doma.
Mějme však na paměti, že nevyztužené podprsenky jsou sice cestou, jak dopřát tělu respekt, ale i menší poprsí si zaslouží podporu. Proč? Často se ale traduje mýtus, že malá prsa kostice nepotřebují. Ve skutečnosti i menší poprsí potřebuje oporu, zejména s přibývajícím věkem. Bez dostatečné podpory mají prsa tendenci „klesat“, protože vazivová tkáň postupně ztrácí pevnost. Kostice samy o sobě nejsou nepřítelem, pokud jsou správně zvolené a dobře nastavené, pomáhají rozložit váhu prsou, odlehčují ramenům a přispívají ke zdravějšímu a vzpřímenějšímu držení těla. Pevná, správně nastavená ramínka navíc zajišťují, že se během dne nemusíme nevědomky hrbit víc, než je nutné.
Mnoho žen, s menšími prsy, jako třeba já, saháme automaticky po podprsenkách bez kostic nebo po velikostech, které nám nesedí. Často ne proto, že bychom chtěly, ale proto, že jsme nikdy nedostaly odborné vysvětlení. Právě zde hraje roli kvalitní poradenství. V butiku Le Chaton se ženy, často poprvé a příjemně překvapené, setkávají s individuálním přístupem. (Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti!). Prodejní asistentky nejen pomohou vybrat správnou velikost, ale také vysvětlí, jak podprsenku správně obléct, nosit a jak si upravit kostice i ramínka tak, aby skutečně tělu sedla. Bez nátlaku, bez hodnocení, s respektem k jedinečnosti každé postavy.
Správná podprsenka jako nástroj sebevědomí
Zapomeňme na to, že malá prsa jsou nedostatečná nebo snad nějakým problémem, který je třeba opravit. Ne! Jsou jen jednou z mnoha podob ženského těla. A když se přestaneme ptát, co nám chybí, a začneme si všímat, co je dobré pro to, kým jsme, může se i obyčejná podprsenka stát nástrojem sebevědomí. Ne maskou, ale jistotou.
