Říká se, že člověk je průměrem svých nejbližších přátel. Často se mluví i číslu pět, ale čím je člověk starší, tím méně skutečných přátel má. Pořád však platí, že jste zhruba takoví, jací jsou oni. Takže pokud nevíte, jak byste se popsali, podívejte se právě na vaše přátele.
Pár přátel stačí mít
Je to logické. Se svými přáteli se bavíte, protože mají podobné životní hodnoty, názory a v mnoha skutečnostech se spolu shodnete. Kdyby tomu tak nebylo, nejspíš byste se v životě potkali a rozloučili nebo byste se znali, ale nebyli byste i blízcí. Neznamená to samozřejmě, že jste s nimi zcela totožní, ale navzájem sami sebe zrcadlíte. Do jisté míry však můžete, hlavně v dospělém věku, výběr přátel ovlivnit a dát si pozor na to, koho do svého života pozvete a s kým trávíte většinu svého času. Může to mít na váš osobní rozvoj velmi pozitivní, ale i negativní dopad.
Kdo jsou tedy vaši přátelé?
Zamysleli jste se nad tím, jací jsou vaši přátelé, jak tím na vás mohou působit a jací možná jste vy? Možná jsou vaši přátelé cílevědomí, což je skvělá vlastnost. Znamená to, že ve svém životě mají dost jasnou představu o tom, co chtějí dokázat a jdou si za tím. Mít takové lidi kolem sebe je pozitivní, protože i vy budete mít podobnou potřebu. Dejte si však pozor na to, abyste věděli, kdy zastavit a dopřát si odpočinek.
Všimli jste si, že jsou vaši přátelé kritičtí? Nejspíš budete mít ke kritizování (a třeba i sebekritice) tendence i vy. Alespoň po dobu, kterou trávíte spolu, ale i po. Myšlenky, které vás totiž zaplaví po vašem setkání, ve vás mohou rezonovat dlouho. Je dobré mít na paměti, že kritika by měla být vždy konstruktivní. Dotyčnému (a i vám) by mělo jít o jakýsi návrh na zlepšení, posunutí aj. Pamatujte, že konstruktivní kritika nemá nic společného s pomlouváním či vyčítáním. Pokud jsou vaši přátele zrovna takoví, zamyslete se, proč je ve svém životě potřebujete, co vám dávají a jestli vás náhodou nestahují špatným směrem. Sebekritika může mít co dočinění i s nesebevědomostí, která se projevuje různě. Třeba právě hodnocením, rozebíráním druhých apod. Sebevědomí lidé druhé nehodnotí, neboť ví, že to k ničemu nevede a raději se soustředí na sebe nebo navrhují zlepšení (což je ona konstruktivní kritika). Je ale možné, že svoji nesebevědomost prezentují úplně opačně. Laskavostí k druhým, nikoliv k sobě. Nepoznáváte se? Zatímco pro druhé, zejména z rodiny, byste se rozkrájeli, pro sebe toho tolik nikdy neuděláte? Sebevědomí lidé si umí říkat o pomoc, říkat ne, na to, co dělat nechtějí a mají sebe na prvním místě. Zaměřte svoji pozornost na takové lidi. Zamyslete se, jestli se rozhovory s někým z vašich přátel netočí jen kolem stěžování? Jak se máte špatně, co vám kdo zase provedl, kolik vám dal nadřízený práce, a že vás zase bolí záda. Dočasně si možná ulevíte, nic jiného vám stěžování ale nepřinese. Lepší než si stěžovat, je přece začít s tím něco dělat. A třeba si uvědomit, že prospěšnější bude trávit čas s někým pozitivně naladěným, který vás bude inspirovat a nevědomě posouvat dopředu, ne utápět se a být obětí.
Vybírejte pečlivě
Zamyslete se schválně teď, jací jsou vaši přátelé, jestli jsou pozitivně nebo negativně naladění a zda vás váš vztah s nimi posouvá dopředu nebo naopak stahuje dolů. Dost možná je totiž, byť zcela nevědomě, zrcadlíte. Čím starší jste a tím spíš, pokud máte rodiny, je váš volný čas přece jen vzácností. Proto se ho naučte trávit s lidmi, kteří nejsou notoričtí bručouni, energetičtí vysavači či hejtři, kteří si potřebují zvýšit své ego a sebevědomí skrz srážením druhých. Zaměřte svou pozornost na lidi s pozitivním přístupem k životu, kteří nevyhledávají problémy, ale řešení, radují se z maličkostí a umí si vážit života a vašeho přátelství. Jednak vám s nimi bude daleko lépe a za druhé půjdete i vy podobnou cestou.
