Do své první návštěvy butiku se spodním prádlem Le Chaton jsem si myslela, že nosím správné podprsenky a jistá míra nepohodlí při sportu vzniká proto, že nemám úplně malá prsa. Všechno bylo ale jinak. Jestli vás zajímá moje první návštěva Le Chaton, přečtěte si tento článek. Myslím, že nejsem jediná kdo takový nezapomenutelný a celkem zábavný zážitek má, a proto se podělím o ten můj s vámi.
Do butiku Le Chaton jsem se rozhodla zajít hlavně z toho důvodu, že jsem téměř nonstop ve sportovním oblečení. Jsem buď na beachvolleybale, v posilovně, na kondiční přípravě a nebo zrovna někde trénuji lidi. Prostě neustále v pohybu. Ale co oblečení o to ani tak nejde, hlavně ty sportovní podprsenky a o těch normálních ani nemluvím.
U těch klasických sportovních podprsenek, které dneska koupíte téměř v každém sportovním obchodě mě neustále něco škrtí, kouše a po 2 hodinách, aspoň tedy já měla pocit, že už si jí musím opravdu sundat. Můj trénink ale občas trvá déle než 2 hodiny a tak mi nezbývalo nic jiného, než si toho nevšímat a nevěnovat tomu žádnou pozornost.
Moje první návštěva v Le Chaton byla domluvena s paní Konarovskou. Asi téměř všechny ženy mají tušení kdo Helena Konarovská je. Řekla bych, že většina z nás z ní má velký respekt, já k nim patřila taky a trochu jsem se obávala že to bude asi hustý (smích). Co je ale víc, než když vám někdo řekne upřímně pravdu a můžete s tím něco hned dělat, než když někdo chodí kolem horké kaše aby vás neurazil.
Říkala jsem si, no a co, na kritiku jsem zvyklá. Na první návštěvu jsem přišla ve své oblíbené sportovní podprsence, protože jsem přejížděla z tréninku na trénink, jak to tak obvykle bývá. Ta kterou jsem měla na sobě je mimochodem výherní z různých turnajů a je moje oblíbená. K tomu všemu jsem si myslela že je dobrá.
Jen co jsem přišla do obchodu, bylo mi na první pohled řečeno, že teda nechápou co to mám na sobě. Zeptali se mě, jakou mám velikost a moje odpověď byla taková, jakou mi už několik let říkali v jiných obchodech. Odpověď od paní Konarovské, tak to určitě. Trochu jsem se zděsila,ale pak jsem se začala smát, protože co mi jiného zbývalo. Podle oka jsem dostala velikost sportovní podprsenky, která padla hned na první dobrou. Nechápala jsem, jak to někdo může jen tak podle oka poznat. Dostala jsem přesné instrukce jak se do takové sportovky oblékat a bylo mi řečeno, ať si jí rovnou nechám na sobě když jdu na trénink. Po téhle větě jsem už měla jen strach z toho, co se stane s mojí výherní podprsenkou ve které jsem přišla. Smiřovala jsem se s tím, že je to tak hrozná podprsenka, že jí vyhodily.
Do ruky mi při odchodu dali ještě tašku kde bylo mýdlo na praní. V hlavě mi proběhlo, tak mojí podprsenku nemám, aspoň mě už nebude nic kousat. Večer, když jsem přišla domů našla jsem na dně tašky ještě v sáčku zabalenou svojí podprsenku, která je teď vhodná leda tak na výstavu jako vzpomínka, protože na sportovku z butiku Le Chaton opravdu nic nemá.
Jsem moc spokojená a jestli jste viděli jejich novou kolekci, neváhala bych. Pohodlná sportovní podprsenka a nepadající legíny je pro ženskou na trénink nejvíc :)
Nicole
