Každé tělo je unikátní exemplář a to znamená, že každé tělo chce a potřebuje něco jiného. Dieta, která funguje kamarádce nemusí fungovat jiné kamarádce, zatímco sousedka teď díky ní vypadá fantasticky. Jak je to možné?
1. Komplikovaný vztah k jídlu začíná již v dětství
Také máte komplikovaný vztah k jídlu? Také stále přemýšlíte, kdy budete jíst, co budete jíst, jestli to můžete jíst? Jídlu se věnuje opravdu přehnaná pozornost, která začíná už v našem útlém věku. Vzpomínáte?
„Sněz to, nebo nebude zmrzlina!“
„Jez, jsi ve vývinu!“
„Když budeš mít samé jedničky, koupím ti dort!“
„Když to vydržíš, půjdeme na pohárkáč!“
„Nežer, budeš tlustá!“
„To snad není možný, to všechno sníš?“
„To snad není možný, tohle ti stačí? Nebudeš mít hlad?“
Jídlo jako odměna je nejhorší prohřešek rodičovské výchovy a to proto, že dáváme (jakožto rodič) jídlu EMOCE, které mu absolutně nepřísluší. Tyto emoce pak my (jako dítě) i v dospělém věku statečně zajídáme, místo toho, abychom je efektivně řešili, přijali, věděli o nich a nestali se podprahovou součástí našeho života.
Chuť na sladké – nedostatek pozornosti, péče,
láskyplného doteku, touha po pochopení
Chuť na maso – nevyjádřená agrese, vyčerpání,
přetažení, nedostatek duševních sil
Chuť na smažené/slané – zloba a hněv na sebe i okolí,
potřeba rychle vše zajíst
Vytváříme si závislost na chuti – ale pozor! Chuť je něco úplně jiného než HLAD. My už občas nepoznáme, co je hlad v pravém slova smyslu a co obyčejná chuť. Znáte ten pocit, jak se děsně těšíte, až si konečně doma dáte decinku bílého a nějakou tu drobnost, protože prostě to je rituál na večer? A není to spíš o tom, že se těšíte na konec pracovního dne a celý ten rituál nahrazuje odměnu, kterou třeba nemáte od šéfa? Za přejídáním i absurdním hladověním se vždy skrývají nevyřešené a potlačené emoce. Někdy je třeba jít až do dětství.
2. Skutečná potřeba těla
Co si pod tímto pojmem představit? Tělo je geniální a přesně ví, co potřebuje. Naše mysl to trochu komplikuje a je ovládána chutí. Tělo skutečně potřebuje velmi málo, my jsme se naučili přejídat, protože hlad byl symbolem katastrof, neštěstí a světových hrůz. Ale to je dávno pryč. Žijeme v naprostém přebytku a nadbytku, přesycujeme se nejen jídlem, ale i všemi vnějšími vlivy, všechny naše smysly jsou denně bombardovány, až jsme si vytvořili jistou otupělost a přestali vnímat vlastní tělo jako ZDROJ INFORMACÍ.
Snídej s přáteli, obědvej sám, večeři dej nepříteli.
Jez do polosyta, pij do polopita.
Hlad je nejlepší kuchař.
Lidová rčení, pranostiky, poučky o dlouhověkosti, vše obsahuje zmínku o tom, že máme jíst mnohem méně, než si myslíme. Z pohledu těla je to přesně tak. Jako ideální se jeví PŘERUŠOVANÝ PŮST, který nechá tělo 14–16 hodin odpočinout od trávení a přirozeně regenerovat. V praxi to vypadá tak, že jíte naposledy například v 17 hodin a první další jídlo je mezi 7–9 hodinou ráno. To, jak si nastavíte svůj přerušovaný půst je jen na vás, důležité je dodržet minimální 14 hodinovou pauzu od jídla u žen a 16 hodin u mužů. Díky vytrávení budete vědět, co tělo skutečně potřebuje a co je pouze chuť. Půsty obecně jsou stále považovány za nejlepší ozdravující techniku, protože když chcete svému tělu skutečně pomoci, nechte ho, ať může regenerovat a nemusí se starat o proces trávení.
3. Jsi to, co si o sobě myslíš
Pokud si denně nadáváte, že vypadáte fakt blbě, to oblečení na vás
je příšerné, zadek, pas a boky hrůza pohledět… pak jste na nejlepší
cestě k obezitě, nadváze, depresím a všemu tomu zbytečnému trápení,
jen proto, že se nesnášíte. Vaše tělo je právě teď dokonalé. Tečka.
Můžete chodit, mluvit, zpívat, tančit, běhat, skákat, žonglovat, dělat
piruety, vymýšlet prototyp padáku bez padáku? Tak na co si stěžujete?
Chcete zhubnout? Tak se pro to rozhodněte a udělejte to, co je k tomu třeba.
Ne zítra, ne v pondělí, ne na nový rok. Hned teď. Jděte se projít,
proběhnout, protáhněte se, udělejte krátké minutové cvičení, ale
hlavně si, prosím, přestaňte vymýšlet výmluvy proč zrovna vy nemůžete
tohle a tamto a jak to má Máňa Vopičková jednoduché, když… každá jsme
jiná, máme jiné tělo, jinou mysl, jiné strachy, jiné radosti.
NESROVNÁVEJTE SE s ostatními, to je cesta do pekla.
Jediné, co je pro vás teď naprosto zásadní je:
– Přijmout své tělo v tomto okamžiku
- Cítit se skvěle v těle a převzít za něj zodpovědnost
- Začít (cokoli)
- Vytrvat (trpělivě)
- Milovat se takovou jaká jste i když nezačnete a nevytrváte ☺
