Když jsme hledali ženy pro letošní Kočičí plavkové focení, Dana nás zaujala okamžitě. Nejen svou energií a přirozeným šarmem, ale také odvahou vystoupit z komfortní zóny a vyzkoušet něco úplně nového. Jak sama říká, focení bylo jejím tajným přáním. Den strávený před objektivem se tak stal nejen focením plavek, ale i příležitostí podívat se na sebe zase trochu jinýma očima. Přečtěte si jaké to pro ni bylo.
Koukám zachmuřeně z okna. Trochu prší a je zatraceně chladno. Asi by to nevadilo, kdyby… kdybych se nepřihlásila na Kočičí focení plavek pro můj oblíbený butik Le Chaton a představa, jak u vody předstíráme, že je krásný letní den a po celém těle máme husí kůži, mě trochu děsí!
Je o dva dny později, ráno, den D, a teplota jako zázrakem poposkočí rázem o několik stupňů, dokonce i to sluníčko nám přeje. Myslím, že nejen mně, ale celému týmu i dalším dvěma modelkám spadl ze srdce ohromný balvan. Sice musím vstávat ve 4:30, abych se dostala včas do Prahy, odkud pojedeme do vybrané lokace, ale to nevadí, moc se těším! Pro letošní rok jsem totiž měla tajné přání, že bych chtěla ve svém „něžném věku“ 65 let začít s modelingem, resp. právě s focením, a tak mi tahle výzva nemohla utéci!
Když přijedeme do Velkých Žernosek u Litoměřic, jsem okouzlena – voda, jachty, vinice, Zahrada inspirace s bazénky, a super zázemí v penzionu Stará Vinice, to nemá chybu! Mimochodem, jestli budete někdy chtít zažít nefalšovanou českou prázdninovou atmosféru, velmi doporučuju.
Dalším zážitkem bylo líčení a úprava vlasů. S Lenkou, make-up artistkou, jsme se hned na první dobrou shodly, že se moje přirozeně kudrnaté vlasy nebudeme snažit narovnat, ale naopak jim ještě trochu kudrn přidáme. Následovalo líčení, a protože jsem se celou dobu úpravy neviděla, překvapení při následném pohledu do zrcadla nemohlo být větší – připadala jsem si jako opravdová hvězda.
Pak už jsem jen oblékala a svlékala jednotlivé modely plavek, které jsme předvybraly o týden dříve v butiku, a šikovná fotografka Míša fotila. A když dofotila Míša, fotily a točily ještě holky z „Kočičího“ týmu, takže čas běžel jako splašený. Druhé dvě modelky byly úžasné, a dohromady se nám podařilo vytvořit naprosto neuvěřitelnou atmosféru ženské pospolitosti a vzájemné podpory. Vyfotila jsem se také s Aničkou, která měla organizaci a komunikaci s námi „pod palcem“, a moc se mi líbil ten kontrast krásného mládí a zralého věku – Anička by mohla být mou vnučkou a bavilo mě, že spolu můžeme fotit plavky. Myslím, že ještě v generaci mé maminky by to rozhodně nebylo obvyklé.
Kdybych měla zmínit plavky, které se mi nejvíce líbily, bude jich muset být více, protože každé byly krásné a měly něco do sebe.
Tak např. fialové Marlies Dekkers Tanit. Jsou extravagantní a sama bych do nich nikdy nešla, ale připadala jsem si v nich jako diva. Fakt.
Nebo Uvita od Primadonna v sezónní barvě deep magenta (mimochodem krásné a velmi ženské), které mi seděly jako ulité.
Nemohu také zapomenout na moje oblíbence – zajímavé plavky v celku s průhlednými diagonálními průstřihy na jedno rameno – od Nicole Olivier, které jsem v butiku nemohla nechat a koupila si je!
Kdybych měla celý ten krásný den shrnout, byla by to opravdová oslava ženství ve všech tvarech, věku, podobách a barvách. Moc bych nám všem ženám přála něco takového zažít alespoň jednou za život. Stojí za to překonat stud, odhodit obavy a vykašlat se na celulitidu a faldy na břiše, protože ty nás přece nedefinují!
