Redakce Le Chaton, 19. 6. 2019

Bolí vás záda, zuby nebo hlava? Příčinu nemusíte hledat jen v onemocněních těla. Je totiž klidně možné, že si vaše hlava nedokáže poradit se stresem či starostmi, a tohle trápení somatizovala do podoby bolesti či nemoci.

Zní vám zvláštně, že za bolavým zubem může být vyčerpaná psychika? Naši předci dokázali vnímat souvislosti mezi hlavou a tělem mnohem citlivěji. Jen si vzpomeňte na dávno zdomácnělá rčení typu „Mám toho plné zuby“ nebo „Leží mi to v žaludku“. Tělo i duše tvoří jeden provázaný celek, a když si hlava s něčím neví rady, problém se může snadno projevit v podobě fyzického problému – za bolestí zubů tak může stát totální vyčerpání, stejně jako neřešené nahromaděné problémy v práci či ve vztahu mohou vést k bolestem žaludku.

„Jen velmi malé procento případů potíží se týká místa, které vysílá bolest. Toto malé procento se týká úrazů, nehod a podobně. Častější jsou situace, kdy vás třeba bolí koleno, ale koleno není tím místem, kde je příčina bolesti. V tu chvíli je koleno jen jakýsi vysílač, který vás má upozornit na příčinu, kterou je třeba řešit,“ říká pohybová terapeutka a autorka knížky Jsem po porodu Eva Behenská.

Na vině je hlava

Velká část onemocnění, se kterými lidé chodí k lékařům, má původ v psychice. Ať už pacienta ničí stres, problémy ve vztahu, nezpracované pocity vzteku, smutku, strachu nebo třeba úzkosti, tělo zkrátka v určitou chvíli začne volat o pomoc. A vybere si k tomu jediný signál, který má k dispozici – bolest, případně další tělesné projevy nemoci. Snaží se nám tak naznačit, že máme problém, který bychom měli vyřešit – třeba zvolnit v práci nebo si udělat pořádek ve vztahu.

„Například křížová kost je nositelkou stability a ve chvíli, kdy toho na sebe ‚naložíte mocʻ, se objeví potíže,“ popisuje Eva Behenská. „Mají vás upozornit, že na sebe kladete vyšší nároky, než jste schopna splnit. A navíc vám chtějí říct, že si nechcete přiznat, že je nejste schopna splnit. Bolest v kříži, přecházející do horních zad nebo dolů ke kostrči, potažmo celé pánve signalizuje potřebu ubrat plyn.“

Zdroj: Shutterstock

Zajímavé vysvětlení mohou mít i poměrně časté bolesti v bedrech. „Vezměte si situaci, kdy partner drží partnerku kolem pasu. Je to krásné vyjádření podpory v místě, kde je nespočet nervových zakončení. Jako by partner chránil celou paží partnerčina záda v místě, které potřebuje podporu. A přesně o tom je esíčko, neboli sakroiliakální skloubení z psychosomatického pohledu. Potíže v této oblasti naznačují, že nemáte potřebnou oporu, cítíte se sama, máte pocit, že je vše na vás. A také stále berete ohledy na to, co by vašemu chování nebo názoru řekla maminka, tatínek nebo sousedka,“ vysvětluje terapeutka.

Zdraví nemocní

Většina lidí zamíří s fyzickými potížemi automaticky do ordinace. Nezřídka pak nějaký čas pendlují mezi lékaři a podstupují řadu vyšetření, která mají odhalit příčinu jejich problémů. Jenže na konci se dozvědí, že jsou z medicínského hlediska naprosto zdraví. I když se objektivně cítí mizerně.

Psychosomatika přichází s odlišným, holistickým přístupem a vnímá člověka jako celek. Kromě těla (soma) zkoumá i duši (psyché). Jejím základem je pátrání po příčinách nemocí. Lékař-psychosomatik vám tak nebude jen měřit EKG a posílat vás na odběry, ale také se vás důkladně vyptá, jak se cítíte. Bude chtít vědět, čím v životě procházíte, co vás trápí a jaké problémy řešíte. Bude se zajímat o váš životní styl, o to, zda sportujete a jak relaxujete.

Zdroj: Shutterstock

Díky tomuto přístupu je větší šance, že příčinu vašich potíží skutečně odhalí. Za velkou část dnešních nemocí například může stres. O tom, jak nebezpečný faktor to je, se dnes už běžně mluví, přesto ho ale spousta lidí podceňuje. Pokud se stresu neumíte vyhýbat nebo ho v maximální možné míře odbourávat, na vašem zdraví se téměř stoprocentně podepíše. To samé ale platí i pro dlouhodobě neřešená trápení. Potlačovat v sobě pocity vzteku či smutku, dlouhotrvající pocity úzkosti nebo setrvávání ve vztazích, které vás ničí, vašemu zdraví rozhodně neprospívá.

Stará rčení napoví

Při pátrání po příčinách potíží mohou občas napomoci už zmíněná letitá rčení. Slabost v nohou? Možná jdete z něčeho do kolen. Bolí vás hlava? A nemáte náhodou něčeho plnou hlavu? A nebolí vás záda proto, že jste si toho prostě jen naložila víc, než unesete? Psychosomatické obtíže je důležité především neignorovat. Pokud je totiž nebudete řešit, s největší pravděpodobností přejdou v chronický problém, a dost možná skončí i nějakou závažnější chorobou, s níž už nebude tak lehké si poradit.

Cílem psychosomatické léčby přitom není nacpat do pacienta další pilulky, ale najít zdroj obtíží a obnovit fyzickou i psychickou rovnováhu. Někdo se musí naučit odpočívat a lépe se vyrovnávat s každodenním stresem, někomu pomůže urovnání osobních vztahů. Někteří lidé musí zvolnit a naučit se nebrat si na svá bedra tolik práce a úkolů. Často pomáhá i celková změna životního stylu – více odpočinku, sportu, zdravá a pestrá strava a vyrovnané osobní vztahy. K tomu můžeme přidat i psychoterapii (v případě rodinných problémů i rodinnou terapii), fyzioterapii, pilates, jógu nebo masáže. A možná tou nejdůležitější částí je naučit se pozitivnímu přístupu k životu a udržet si psychickou pohodu. Dobře naladěná mysl je totiž tou nejlepší prevencí všech nemocí.