Vánoce se blíží a spodní prádlo patří k dárkům, které ženy vidí pod stromečkem nejraději. I proto dámy milují muže, kteří se nebojí vstoupit do prodejny plné ženských cetek a nějaké jim koupit. Vůbec přitom nezáleží na tom, jestli trefí správnou velikost. Jde o to, aby z dárku bylo jasné, že na svou ženu myslí a chtějí ji potěšit. Pokud jste tedy muž a chystáte se koupit své ženě jako dárek spodní prádlo, moje rada zní: Během nákupu milujte svou ženu a přestaňte se chovat jako macho.
Potkávám spoustu mužů, kteří jsou pyšní na to, že jdou ženě koupit prádlo, ale v obchodě najednou zapomenou, jak jejich žena vypadá a co ráda nosí. Když nakupují, nemyslí na ni, ale na sebe. Oni chtějí krajku a nevyztužený střih, aby byla část ňader vidět. Ale jaksi u toho zapomenou, že jejich žena takové prádlo zkrátka nenosí. Přitom řešení je snadné – stačí, když je muž chytrý a koupí jeden model, o němž ví, že ho jeho žena ráda nosí, a k němu podsune druhý, o kterém si myslí, že by se mohl líbit jeho ženě, ale i jemu samotnému.
Není přitom důležité, jestli muž trefí správnou velikost své partnerky – 90 procent mužů totiž vůbec netuší, jakou velikost jejich manželka má. Nejedna žena, která má béčka, totiž svému partnerovi úplně v pohodě vsugeruje, že má doma čtyřky. A platí to i obráceně. Například po Vánocích se mi tak běžně stává, že přijde žena mé velikosti a přinese si na výměnu podprsenku 75C, protože její muž si myslí, že má trojky. A ona mu to nevyvrací. Řekne: Fajn miláčku, já si to dojdu vyměnit. A prádlo si vymění, aniž by ho informovala o tom, jestli má ve skutečnosti F nebo G.
Navíc to mužům ulehčujeme i jinak – pokud si například nejsou jisti velikostí, stačí, když s sebou přinesou jakoukoli starší podprsenku. Řada mužů obvykle netuší, kde má jejich partnerka šuplík s čistým prádlem, ale zato vědí přesně, kde je koš na prádlo špinavé. Takže stačí, když podprsenku ukradnou z něj. Pánové nám je tu potom vytahují ze svých diplomatických kufříků, což je velmi zábavné. Podobně jako odhady velikosti kalhotek – v tomto případě přichází na řadu ukazování přibližného rozměru rukama a věta „asi takhle“.
A pokud se muž opravdu hodně bojí, stává se, že přijde rovnou s partnerkou a řekne: Miláčku, vyber si, já si to zaplatím. Pokud v sobě najdou pánové odvahu, baví je to a netváří se, jako by chtěli být někde jinde, mívá to obrovský úspěch. Prádlo si totiž vybírají vzájemně a žena při tom hledá pohled muže, pozná na něm, co se mu líbí a nelíbí, a je si potom sama mnohem jistější.
Počítá se samozřejmě i nejjednodušší cesta, kterou se muž může vydat, a tou je nákup dárkového certifikátu. Všem mužům bych ale v takovém případě doporučovala, aby k certifikátu přihodili i punčochy, kalhotky nebo jakoukoli maličkost, kterou lze vybrat odhadem. Protože přece jenom – i když má žena z dárkového poukazu radost, je sám o sobě velmi studeným dárkem. Když k němu ale muž přihodí drobnost, kterou sám vybral, bude mít žena pocit, že její partner skutečně chce, aby měla krásné prádlo. Stejně tak lze bez větších problémů vybrat noční košilku.
Jen se pánové nesmějí stydět a musí si přijít vybrat. Koneckonců – i my ženy mnohdy musíme zamířit do mototechny a cosi si tam vybrat, i když bychom nejradši byly někde úplně jinde.
